Anorexie, bulimie

Dobrý den,

trpěla jsem bulimií 2 roky (nepravidelně, málo), poté nastoupila anorexie, trvající 1,5 roku a poté opět bulimie ale v 3x horším stadiu, zvracení i 5x denně.. Naštěstí jsem se z toho kolotoče cca po dalším roce dostala, ale zůstaly my zdravotní problémy.Nyní toho moc lituji.... Už když jsem začínala se zvracením, měla jsem problém s nepříjemnou chutí v ústech, ale pro svou hubenost jsem byla ochotna udělat vše. Nyní mi však pocit nepříjemné chutě zůstal, mám pocit že mi neustále páchne z úst, řeším vše žvýkačkama, ústní vody, zuby si čistím  2x denně. Dokonce jsem zkoušela žvíkat zázvor, cucat hřebíček, kloktat slanou vodu, změna stravy vyřazení sladkého, bílkovin  a masa.. Prostě snad vše..Jsem z toho zoufalá, neumím si představit, že bych nadosmrti nemohla promluvit bez žvýkačky (která stejne účinkuje cca 10 minut...) Četla jsem, že to může být nefungující záklopka mezi jícnem a žaludkem.. Jen nevím na koho se mám obrátit?

Dobrý den, vážený pane Jonáši, obracím se na Vás s prosbou o pomoc.Mám 12 letou dceru, která za posledních 8 měsíců hodně vyrostla takže měří asi o 4 cm více na 166 cm a zároveň zhubla z 58 kg v 7/2015 na 42 kg. Vzhledem k tomu, že aktivně denně sportovala a v odpoledních hodinách jsme byli zvyklí, že každý si bral z ledničky na co měl chuť a nebyl hladem, všimla jsem si až koncem ledna 2016, že dcera je nezdravě štíhlá. Stravování ve školní jídelně jsme zrušili, protože dceři tam nechutnalo a začala jsem denně vařit obědy a dávat dceři větší různé svačiny ,ať si ve škole vybere dle chuti, a také jsem s dcerou byla u děts. lékařky, zda-li nejde o nějaké onemocnění. Odběry byly v pořádku a byla nám doporučená strava 5x denně a vitamíny. Domnívala jsem se , že se vše zpraví poněvadž jsme odbourali sportovní aktivity a dcera jedla dle mého názoru docela v normě ovšem za měsíc a půl zhubla ze 45,5 kg na 42,2 kg a tak jsem opět šla za děts. lékařkou a žádala vyšetření trávicí soustavy a kontakt na výživového poradce. Dcera je bledá, posmutnělá, fyzicky slabá a psychicky na tom také není nejlépe. U sona břicha nás vyšetřoval lékař, který běžně tuto práci nedělá a poněvadž už jsem také na sonu byla, dle mého názoru to odflákl a zaměřil se na to, že mě přesvědčoval, že dcera trpí anorexii, když jsem namítala, že doma jí, snad jen méně pije, řekl mi,že to chodí vyzvracet - což není pravda, a doporučil nám hospitalizaci. Poněvadž jsem měla strach, že mi dcera může kdykoliv zkolabovat nastoupila k hospitalizaci. Velmi těžce to psychicky nesla, protože mi říkala proč tam má jít a být , když je zdravá a velmi plakala.Zařídila jsem si volno, abych tam mohla s ní být ale 3. den jsem řekla, že půjdeme domů, strava tam byla taková, že jsem měla obavy, že dcera tam zhubne, navíc tam nebyl k dispozici ani dětský psycholog.Dostala jsem tam seznam potravin s obsahem bílkovin a tuků a žádanky na vyšetření magnetické rezonance mozku, CT mozku, endokrynologie, kardiologie,